26.12.2009
Kdo by netoužil si vyzkoušet RC
letadlo? Při návštěvě výstavy Modelhobby, před několika lety, padlo
definitivní rozhodnutí, že jdeme do toho. Ovšem prvotní plán, že na
výstavě koupíme nějaký vhodný začátečnický model vzal rychlého konce,
kupovat cokoliv v takové tlačenici se mi vůbec nechtělo. Nic na tom
nezměnily ani nabízené výhodné ceny.
Po návratu z Modelhobby vedly první
kroky do prodejny SCZ Model na Chopinově ul. v Ostravě. Po sdělení
našich přání a vysvětlení našich schopností, tedy spíše neschopností,
nám byl nabídnut panem vedoucím model Elektro Trenér od fa Reichard.
POPIS
a umístení v
E-SHOPu
Ještě jsme přikoupili lepidlo a jedno
servo, jedno servo jsme již měli, to vyhrál Lukáš na soutěži TT v
Jinolicích a hurá domů. Doma jsme vše vysypali z krabice a typovali
co kam přijde, vlastní stavba byla naplánovaná až na víkend.
Sestavení proběhlo bez vážnějších
problémů. Tedy až na návod, ten mi pro model určený pro začátečníky
připadal velmi stručný. Všechny EPP díly byly vyřezány tak, že
opravdu stačilo jen poslepování bez jakékoliv kontroly a po sestavení
vše sedělo a bylo kolmé. Nosník pro zalepení do křídla neměl léta
rovnoběžné, ale šikmo na délku nosníku. Což se v budoucnu projevilo
jako zdroj problémů.
První zálet skončil velmi rychle, i
přes prvotní důkladnou přípravu, se nepodařilo ani na
třetí pokus dostat letadlo do vzduchu. Velmi hlubokým
zamyšlením a pozorováním chováním modelu jsem zjistil, že výškovka
chodí naopak. Naší jedinou výbavu tvořily baterky a bez manuálu k
vysílači se nepodařilo provést reverzaci, proto jsme se rychle
vrátili domů.
Na další létání, poučen z předchozího nezdaru jsem
nabalil kromě vysílače a baterek také nějaké nářadí. Při několika
hodech do vysoké trávy bez motoru proběhlo základní vytrimování.
Následoval první motorový let, krátký a na přímé linii. Pak již došlo
na lítáni se všemi radostmi i strastmi začátečníka včetně metání
hvězd při přistání.
Velmi rychle došlo i na těžší havárie.
První bylo prasknutí nosníku v křídle a jeho vysunutí za letu. I s
takto vysunutým nosníkem létal Trenér bez problému. Po
čase přišlo další překvapení. Během letu ve výšce cca 20 m,
pravděpodobně z důvodu rušení, sklonilo letadlo příď kolmo dolů a
plnou rychlostí narazilo do země. Křídlo uprostřed a zezadu prasklo
až k nosníku a ulomil se ocas letadla. Také toto se dalo bez problému
opravit. Během létání povolil šroub zajišťující křídlo. Tedy spíše se
povytáhnul z EPP i s lepidlem. Obecně doporučované lepení epoxidem se
nejeví jako příliš pevné, epoxid špatně přilnul k EPP. Zajímavé je
však, že se to neprojevilo při lepení EPP na EPP, ale jen při lepení
EPP s dřevěným materiálem.
Postupem času jsme se trochu vylítali a
nemuseli chodit po přistání pro letadlo na druhý konec louky. Zároveň
jsme si uvědomili zajímavý fenomén, kdykoliv jsme vzali foťák nebo
kameru tak něco létání zhatilo nebo se nedařilo a na foto si nikdo
nevzpomněl. Někdy jsme se na to vybodli a šli si odpočinout s loďkou.
Jednou, když zrovna létal syn a já se zaobíral něčím na zemi jsem
zahlédl koutkem oka, že se nahoře něco děje, jinak než je obvyklé.
Koukám co se děje a on starší synáček točí jeden lopink za druhým. Evidentně
to těm mým mladým jde lépe než mi, prostě se s tím tak nemažou, žádná
úcta, žádný ostych, jemnější ruce, prostě šikulky.
Ano. Při letu z velké výšky a srovnání
došlo k většímu namáhání křídla, neprohlo se však do luku jako při
lopinku, křídlo se zlomilo a obě půlky o sebe pleskly. Z výšky se vše
zřítilo opět po čumáku na zem. V místě dopadu to vypadalo strašně.
Trup na čtyři kusy, které jakoby někdo jedl a vyplivnul, křídlo taky
tak a vrtulový kužel se nastěhoval někam ke krtkovi. Orvali jsme vše
upotřebitelné a EPP šlo do kontejneru na umělou hmotu. Přiložená fotografie
ulomeného ocasu však není z této havárie. Ulomený ocas byl během 15 minut opraven
a letadlo znovu letělo.
Po několika dnech smutku jsme se
rozhodli, že to bez letadla není ono a objednal jsem nový kus,
tentokrát eko verzi, krabice přišla téměř obratem. Eko verze obsahuje
jen ořezané EPP, motorové lože a nějakou bižuterii. Vše ostatní,
včetně motoru MIG 400, jsme použili z předchozího.
Před zalepením nosníku jsem
zkontroloval zda léta jsou rovnoběžná. Po zkušenostech při lopinku a
podobných dobrovolně-nedobrovolných prasečinkách, kdy se křídlo
prohýbalo jako luk, jsem na nosník ještě před vlepením do křídla
přilepil uhlíkový nosník 1x6 mm. Toto se ukázalo jako velmi správné
rozhodnutí, křídlo se prohýbá jen minimálně. Pro lepení nosníku
použijte raději 30 minutový epoxid, poskytne více času na usazení
nosníku a případné domíchání lepidla, když pochybí. Ono 5 minut při
lepení, to je hned pryč a pak už se nosník špatně zatlačuje do
křídla. Špunt se závitem pro přišroubování křídla a dutinu pro něj je
třeba pořádně namazat epoxidem a z vrchu ještě pojistit zalitím,
pozor ať se lepidlo nedostane do závitů a na dno. Zbytek uhlíkového
nosníku jsem nalepil naplacato na spodek trupu, asi by nebylo špatné
nalepit uhlíkový nosník na celou délku trupu. Anténu jsem nepřipevnil
na směrovku, ale propíchl jehlou EPP a vytáhl vespod trupu a nechal
volně viset. Model vyšel mírně těžký na hlavu, k dovážení slouží
dvaceti koruna přilepená lepící páskou na ocase. Tato dvacetikoruna
nejenže dává modelu správnou váhu, ale činí je cennějším a v případě
totálky zbude alespoň na pivo. Po sestavení jsem zjistil, že trup
nebyl tak perfektně vyřezán jako předchozí kus a bylo nutno trochu
podložit křídlo. Boky trupu byly sice rovnoběžné, ale řezané plochy
byly mírně šikmé, nějak se to
podařilo vykompenzovat i když výškovka už byla zalepena. Nový
vrtulový kužel neseděl jak by měl, tak lítáme bez něj.
Jednoznačně ta trocha uhlíku udělala
modelu dobře, hlavně křídlo se při zatížení nemění v luk a pevně drží
tvar i při lopinku. Během jedné
minuty motorového letu se dá dosáhnout výšky na hranici
rozumné ovladatelnosti, tedy alespoň pro začátečníka. Pak následuje
cca 3 minutový let a zase znova a nebo cca 7 minut motorového
letu na plný plyn. Odběr je kolem 10A. Na jaře se několikrát povedly
lety 45 až 60 minut na 3 minuty motorového letu.
Trenér dostal taky mnohokrát na frak.
Vteřiňák a katalyzátor a za 15 minut je zpátky ve vzduchu.
Mám nachystaný nový regulátor TGY-20A,
který nahradí stávající MD30DCR, ten půjde zpět do lodi. Tedy tu
musím přes zimu postavit, nějakou novou. Monako se již rozeschlo
a nemá cenu jej opět opravovat. Nový regulátor je jednoduchý na
nastavení a nezpůsobí mi snad schizofrenický záchvat při kývání
páčkou vysílače při snaze jej naprogramovat. Začíná se projevovat
stáří motoru, již není tak silný, jak když začínal v prvním modelu.
Jeho výměna bude asi problém, je zalepen v dřevěné kleci a nepůjde
snad ani ven.
Vybavil jsem Trenéra i kamerkou FCO2.
No není to žádný zázrak, ale nakonec snímky potěší.
Nabídnou jiný pohled na to co známe.
Doporučuji co nejdříve vyrobit kablík pro napájení kamery z
přijímače, interní baterka stojí za h.... Při napájení z jiného
zdroje je třeba počítat, že kamera bere při natáčení cca 250mA.
Nejdříve byla kamerka na suchém zipu na křídle. Takováto montáž silně
ovlivňovala letové vlastnosti. Nakonec ji přidělávám prostě na břicho
lepící páskou v místě těžiště, na letové vlastnosti to nemá žádný
vliv. K poškození objektivu zatím nedošlo, tráva to zachrání.
Když se potřebujeme zklidnit, uklidnit, vytáhneme loďku a v klidu si zajezdíme
bez rizika že nám něco spadne z nebe.
Samozřejmě se kamerka povozila i na MONAKU.
Tady je možno nalézt další fotky a videa .
Chcete si zalétat a ještě jste to
nedělali? Potom je toto ten správný model! Pořiďte si tento model a
najděte hodně velkou louku. Vyčkejte až nebude foukat a jděte nato.
Není to loď, proto zasahujte jemně do řízení! Nebojte, v nejhorším to
vteřiňák spraví, hlavně si při opravě nepřilepte táhla k trupu, tak
jako já. Opravdu mám jen jedinou výtku k tomuto modelu. Tou je návod.
Tento model si zaslouží velmi precizní a detailní návod, od rozbalení
krabice až po vypuštění z ruky, vytrimování, zalétání. Podrobný návod
by byl super a velmi by to usnadnilo stavbu skutečným začátečníků a
jednoznačně vyřešilo dotazy na různých diskuzních fórech o tom, který
model si pořídit jako první a co do něj vlastně zabudovat.
Motor: MIG 400, dodáno se stavebnicí
Vrtule: sklopná 6x3,5 dodáno se stavebnicí
Regulátor: MD30DCR vytažen z MONAKA I
Regulátor:
TGY-20A
nachystán
Serva: W-60
Akumulátor: LiPol 2S 1100mAh
Přijímač: HITEC HFS-06MT
Hmotnost: 440g včetně nutné dotace lepidla po nesčetných opravách
S letadlem je to asi jako s pivem, u
jedno nikdy nezůstane. Jedno je na žízeň a druhé na chuť. Ano časem
jsme si pořídili druhé letadlo. Vždycky se mi líbila samokřídla.
Delší dobu jsem vybíral, které a nakonec jsem v SCZ Model koupil
SWIFT II od MS-COMPOSIT.
Je to takový náš čínský kopací míč.
Čínský proto, že veškerá elektronika v něm je nakoupena na
dealextreme.com.
Kopací míč proto, že
od nás zkusil ran jako kopačák. Kdyby jsme do něj rovnou
kopali, tak by možná tak netrpěl. My jsme se mu to na oplátku
snažili vynahradit mohutným dopingem ve formě vteřinového lepidla,
aktivátoru a lepící pásky.
Problém neustálého narážení do země se
nakonec našel. Po zvyku s Trenérem jsme při startu dávali plný plyn a
vrtule by taky mohla být slabší. Vrtule GWS 8/4 a půl plynu stačí.
Když jsme tohle objevili tak už to šlo. Je to proti Trenérovi
podstatně živější ptáček a je ho třeba stále hlídat. Nakonec jsem
rád, že je to až druhé éro, pokud by to bylo první tak nevím.....
Je to ideální na takové to dovolenkové
létání. Vejde se akorát do kufru auta, na tu obrovskou hromadu věcí
nutných na dovolenou. Vzali jsme jej tedy na dovolenou na Bahenec, byl
nám příjemným zpestřením, když už je dovolenkování tak akorát, šup
éro pod paži, rádio do ruky a hurá za hotel, vlastně nad hotel.
V podstatě není co vytknout, jen ten návod opět není pro úplné začátečníky. Při stavbě lepící páskou nešetřte, hlavně špici je třeba řádně polepit. Otvor pro baterku jsem zvětšil a používám baterky z Trenéra, těžiště vyšlo přesně. S vrtulí 8/4 a létáním na půl plynu je výdrž kolem 15 minut, na plný plyn - když léta syn, to je cca 7 minut.
Vybavení pro Swift:
Motor: A2208
Vrtule: GWS 8/4 předtím GWS 8/6
Regulátor: FM10A
Serva: TowerPro SG90
Akumulátor: LiPol 2S 1100mAh stejná jakov Trenérovy
Přijímač: E_SKY FUTABA 40MHZ 6 Channel Radio Mini RC Receiver
Hmotnost: 295 g po několika opravách
On ten Trenér lítá pěkně, ale vysoko a
široko. Swift je zase takový divočák. Chtělo by to něco pomalého, aby
se s tím dalo létat kolem hlavy. Jednou jsem viděl
létat FreeBee, tak si to přesně představuji. Při hledání na netu jsem
zjistil, že je ještě menší variantu FreeBee 50%. Pak už to šlo
rychle. Objednat na freeair.cz, slepit, vybavit, letět, opravit,
letět, vyztužit a létat. Musím konstatovat, že přiložený návod byl
nejlepší ze všech a kdyby se doplnil o pár drobností nazval bych jej
dokonalým.
Při prvních letech se při přistání
postupně zatlačovalo lože motoru do trupu až se motor s ložem vrazil
zcela do trupu. Původní lože nebylo přes celý předek a bylo z tenkého
laminátu. Rozhodl jsem se vyrobit nové, přes celý předek a do něj
vyvrtal ještě díry, do kterých jsem vlepil uhlíkové dráty pro
roznesení nárazu při přistání na čumák. Zároveň pro posunutí těžiště
v před jsem před kabinou zhotovil otvor pro akumulátor. Prostor v
trupu mezi přepážkou a akumulátorem jsem vyplnil hranolkem z EPP, aby
se akumulátor při nárazu neprobourával trupem vpřed. Všechny úpravy
zvýšily hmotnost o cca 5g. Zpevnění přepážky pro motor se ukázalo
jako jedinečné i přes některé tvrdé dopady vše drží a nejsou vidět
žádné deformace.
Po vyztužení a posunutí těžiště už to
šlo ráz naráz. Letadélko létá krásně pomalu a sympaticky. Naše máma
jej nazvala čmeláčkem. Jen je třeba dávat pozor v zatáčkách pokud se
ostře zatáčí a není rychlost tak letadélko ztratí vztlak a žuchne na
zem jak pytel brambor. Občas se to dá zachránit plným plynem, ale
taky to nemusí vyjít a o to je horší dopad. Už po prvních deseti
minutách létání nám starší syn létal kolem hlavy, doslova. Je to
prostě pěkná oddychovka, i když se musí pořád řídit. Každopádně si
myslím, že není vhodný jako první letadlo. Originální dodaná vrtule
GWS 4,5/3 vzala brzy zasvé, při tvrdých přistáních, i přes gumičkový
unašeč a jemnou gumičku. Za prodloužený víkend jsme spotřebovali šest
vrtulí, dvě denně a postupně jsme vykoupili všechny malé vrtule až
jsme skončili u vrtule 6/3. I s touto vrtulí byly lety cca 20 minut
na 360mAh akumulátor a půl plynu. Konečně se nám taky podařilo
prolomit pravidlo, že
přítomnost kamery a foťáku znamená nějaký zásadní problém v létání a
není co fotit ani točit.
Tady je možno nalézt nějaké fotky a videa .
Vybavení pro FreeBee 50%:
Motor: dodaný se stavebnicí
Vrtule: GWS 4,5/3 4,5/4 5/3 6/3
Regulátor: dodaný se stavebnicí
Serva: Arrow 3.6g
Akumulátor: LiPol 2S mAh Rhino 360mAh 2S
Přijímač: E_SKY FUTABA 40MHZ 6 Channel Radio Mini RC Receiver
Hmotnost: 106 g letová, po úpravách a opravách
Toto neměl být návod jak začít létat, těch je na internetu dost. Toto je jen popis cesty, kterou jme prošli. Prostě si zalétáme a po přistání většinou už nepotřebujeme lepidlo. Když si naše modely prohlížel kolega nemodelář prohlásil, že jsou to obaly od počítačů. Ano má pravdu, všechno to jsou takové houbolety, ale díky tomu přežily naše počáteční týrání. Protože Ježíšek většinou nemá rozum a koupí nějaké měkké dárky, tak jsem mu vypomohl. Dostal krabici, kterou mi naježil, není v ní nic měkkého a ani žádné EPP. No uvidíme, co z ní vyleze na jaře. Hmmm, ze sklepa je také něco slyšet, že by se o slovo hlásily ty dva lodní trupy?
P.S.
Než jsem se přinutil dopsat tento článek, tak se nám vyklubalo další letadélko.
MiniSumo stojí tady na skříni a čeká na bezvětří.